„Od prvního zvýšil Fantomas limit hulení na 180 gramů v lékárně za měsíc. Králík říkal,
že víc udělat nemůže, policajti by to prej nezkousli. Zajdi za Doktorem, mají
modely, jako máš ty. Proč bych kupoval u tebe v Blaníku, to si nech pro
Plukovníka do Německa, v lékárně to máš i s nálepkami v krabičce a hlavně
si krytý před policajty, kdyby se ti něco stalo s Blaníkem. V klidu a
pohodě řekneš, žes to pěstoval pro nemocné jako ty a ukážeš papír. Když
vstoupíš do spolku pacošů, co založili Adikťáci, mají po ptákách, nikdo ani
neví, že tam seš. Hebron ohlídá, aby to prošlo mimo oficiální přihlášky. Prej
ten systém vymýšleli 20 let. Napřed dal Ivule do parlamentu jakousi studii, jak
to udělat a prý mu 20 let trvalo ty mamlasy zlomit, než mu skočili na jakýsi
seminář, kterej nás osvobodil z buzerace. Pacoši musí být jako jediní nemocní
v registru fízlů, takže si to hned ověřej a mezitím to Advokát zajistí do
klidu. A nezapomeň zavolat rektorovi, kdyby to Plíseň nepokryl odborně, furt by
nám mohl nějakej polda mluvit do hulení, všechny neuplatíš. Sice je to hulení
ozářený a sterilní jak rajčata v supermarketu, ale teď je člověk aspoň
neprůstřelně krytej, to nejlepší hulení má 20%. Bublina zařídil, že Elkoplast,
což je tichej společník Bedrocanu, co měl díky Krompáčovi do prvního jedinej ty
brka povolený, dostal v tendru v zadání vypěstovat právě tenhle model
s dvacítkou téhácéčka, takže po tendru budu od září platit za 180 gramů hulení už jenom
10 tisíc za měsíc, to je super, ne? To je ráj! Ty vogo, tak todle nám může
závidět celá Evropa. V klidu a v pohodě s papíry na hulení
s nejlepší cenou v Evropě. Doteď jsem u tebe za tohle množství 180 gramů platil 36 litrů a nestěžoval jsem
si. Ostatní slabší modely budou furt za padesát litrů, pak je tam ještě jakýsi
granulát, ale to se nedá hulit. Jdou nám kluci pěkně na ruku, ceny přesně
naopak, jak v caffe shopu v Amstru. Bureš říkal, že novináři jsou blbí, jak Sabina, takže klídek.
Ten už mně taky pěkně bere, měli s Plukovníkem zajistit Blaník do klidu a
bylo.“
„Jo, to je dobrý, kámo, pomalu, ale
jistě. Se Sabinou jsem skončil. Doktor napíše, o tom žádná. Jen ty benga, furt
od mně mě chtěj výpalný z Blaníku, jako by si nenakradli dost. Plukovník říká,
že na ně nemůže, jde to prý mimo jeho rajón. Já myslel, že ten Bedrocan tehdy
zařizovala některá z Modelek, Kokot cosi naznačoval, že to mají na starost
Memenťáci. Rektorovi zavolám, měli jsme v červenci na jeho narozky mejdan
v Apolináři na zahradě. Tos měl vidět, jak ti alkáči slintali za oknama.
Pliseň střílel jedno šampáňo za druhým. Musíš příští rok přijít, táhnem to tam
do rána, takže ty ksichty nevidíme. Mají v deset večerku a padla. Hned
vedle je záchytka s doktory, kdyby ti to ujelo. Samozřejmě, že tě
nezavřou, ale Plíseň vymyslel, že je to taková lékařská pohotovost
k mejdlu. Ale zpět k Sabinovi, musím ti to vysvětlit. Tohle si určitě
neslyšel, je to úplně čerstvý. Kokot prý musí sníst žížaly, deset žížal
najednou! Magor se s ním o cosi vsadil před deseti roky - a vyhrál. Kokot
ale nikomu nechce říct, o co se vsadil, ale prej to napsal na hlavičkovým
papíře partaje a blbec ještě podepsal. Sabina to má v archivu, odmítl to ale
ukázat. Z Blaníku mu chutná, dávám mu hulení s největší slevou a on
na mě takhle, ani kámošovi neřekne, vo co go. Bude platit jako každej 200 kaček
za gram a konec.“ ([1])
