Bastila 2000 - první trestní oznámení


DUŠAN DVOŘÁK: Veřejné oznámení

Já, Dušan Dvořák, občan města Olomouce, podávám tímto trestní oznámení pro podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele na pana Miroslava Piláta, náměstka primátora Olomouce, zodpovědného za vzdělání, kulturu a sociálně-zdravotní věci ve městě Olomouci, který učinil v průběhu měsíce dubna až července 2000 následující: (Tak by mohlo začínat sdělení státnímu zastupitelství nebo policii. S lidmi podobného ražení se však soudit nehodlám. Jestliže se pan Pilát bude cítit poškozen, zajisté bude chtít věc řešit soudní cestou. Na tuto variantu jsem připraven.)

1. Telefonicky sdělil mé sestře (vydíral?), aby na mne působila (nespecifikoval), abych zanechal své činnosti (nespecifikoval), jinak že na to Středisko pro prevenci, léčbu a integraci osob ohrožených drogovou závislostí, ve kterém jsem ředitelem, doplatí (nespecifikoval). Pravděpodobně jde o nátlak, abych zanechal své kritiky různých místních politiků, kteří si ze služby občanům udělali ”koryto” anebo v politice skončili pro svou profesionální neschopnost. Důkaz: svědectví mé sestry, která tuto “službu” odmítla, výpis telefonních čísel. 

 2. Do tisku a na veřejnosti zpochybňoval dobré a odpovědné hospodaření střediska s prostředky města, které nám byly svěřeny a za které si město Olomouc kupuje naše služby. Např. čtením kopií našich jednotlivých účtů z účetnictví s ironickými poznámkami o jejich užití na dubnovém jednání okresní protidrogové komise v budově Okresního úřadu v Olomouci nebo výroky pro média. Přitom věděl, že účetnictví střediska je každoročně schváleno auditem a že při pravidelných (i letošní) kontrolách účetnictví a hospodaření kontrolou Úřadu města Olomouce je toto účetnictví dáváno za vzor ostatním a bez výhrad schváleno. Nikdy jsme neporušili žádná pravidla, které nám město uložilo. O účetním pochybení v případě státní dotace v loňském roce, kdy jsme sice středisku i daňovým poplatníkům ušetřili značné finanční prostředky, ale některé položky chybně zaúčtovali, jsme veřejně informovali všechny zainteresované včetně zveřejnění na našich stánkách: www.sananim-ol.cz/financování. Důkaz: Výroční zprávy, tisk, výpovědi členů okresní protidrogové komise, výpovědi kontrolorů Úřadu města Olomouce, Ekonomická analýza financování střediska v letech 1995-2000. 

 3. Při květnovém jednání mezi členy správní a dozorčí rady střediska s panem primátorem, které pan Pilát organizoval, mne chtěl před kolegy ze statutárních orgánů diskreditovat a učinil následující: Na jednání s panem primátorem mne jako nejvyššího statutárního zástupce a ředitele nepozval, přestože věděl, že předmětem jednání s panem primátorem je finanční krize, která může vést k zániku střediska. Když pan primátor na žádost předsedy dozorčí rady mou účast na jednání schválil, rozdal všem přítomným kopie mé osobní korespondence, která neměla s předmětem jednání žádnou souvislost, což doprovodil větou ”Přečtete si, co o nás píše váš pan ředitel”. Šlo o mou zcela osobní korespondenci se členy Rady města Olomouce (kritika určitých zodpovědných úředníků města a jednoho náměstka za nerozlišování neplatičů nájemného v městských bytech od jednorázového nezaplacení, kdy jsem nemohl zaplatit z důvodu krachu banky Moravia a bez upozornění mi bylo naměřeno penále a jednáno způsobem, který nechci rozvádět) a dokonce rozdal i mou osobní korespondenci jiným adresátům (určenou kolegům z neziskových organizací, kdy jsem v dopise kritizoval určité praktiky určitých radních a představitelů politických stran), rozhodně neadresovanou panu Pilátovi či primátorovi města. Důkaz: výpověď primátora, členů správní a dozorčí rady, kopie mé osobní korespondence (rozdaná v 6. exemplářích ve složce každému zúčastněnému a panu primátorovi). 

 4. Jako náměstek primátora pro školství, zdravotnictví a sociální věci a jako současný člen okresní protidrogové komise je dobře informován o naší činnosti a věděl, že město Olomouc si naše služby kupuje za méně než desetinu vynaložených nákladů vydaných pouze a jen za služby pro děti, mládež i dospělé z města Olomouce. Věděl, že jiná města v ČR, poskytují na řešení problematiky prevence, léčby a rehabilitace drogových závislostí i takové objemy finančních prostředků, které on sám navrhuje zastupitelům do rozpočtu města jako částku na řešení celé sociální oblasti na pomoc všem různě handicapovaným skupinám. Věděl, že kdyby bylo město Olomouc zřizovatelem a poskytovatelem námi poskytovaných služeb, musel by v rozpočtu města vyčlenit minimálně deseti až dvacetinásobek částky, kterou dosud platí město Olomouc za naše služby a kterou pro nás (“jménem sociální komise”) navrhuje ke schválení olomouckým zastupitelům. Věděl, že námi poskytované služby v oblasti specifické primární prevence ohrožených dětí a v oblasti resocializace a integrace drogově závislých dospělých jsou ojedinělé na území celé Moravy. Věděl, že jsme v loňském roce zvýšili kapacitu poskytovaných služeb (zejména pro děti) a že v letošním roce spolu s psychiatrickou klinikou zahajujeme nový léčebný program substituční léčby. Věděl, že naše služby poskytují dětem, dospívajícím i dospělým prospěch a chrání obyvatele (nejen) našeho města před šířením drogových závislostí, kriminalitou a nebezpečnými infekčními žloutenkami C a B, které se mohou šířit zejména mezi mladými lidmi – a to i těmi, kteří drogy neužívají. Věděl, a to již na konci loňského roku, že v letošním roce stát na “problematiku drog” neposkytne městům žádnou plošnou dotaci (vloni takto středisko od města získalo 200 tisíc Kč) a věděl, že stát na “problematiku drog” vyčlenil pouze necelou polovinu loňské částky (vloni 150 mil. Kč, letos 72 mil. Kč – resp. toto získala ze státního rozpočtu MPK). Věděl, že mámě zadržovány platby státu (resp. MPK) kvůli loňskému účetnímu pochybení (viz výše a blíže na www). Věděl, že město v loňském roce hospodařilo s přebytkem a že získá značné prostředky z jedné obecně známé obchodní transakce. Přestože věděl všechny výše uvedené skutečnosti, podával zastupitelům a radním takové informace, které ve svém důsledku vedly k rozhodnutí Rady města Olomouce přidělit našemu středisku takové finanční prostředky podporující jeho urychlený zánik, resp. ukončení poskytovaných služeb. Naše správní rada již v dubnu odmítla přijmout “almužnu” 50. tisíc. Po 3 měsíčním jednání jsme v červenci opět získali pouze 50. tisíc (celkově středisko od města získalo o 200 tisíc méně než vloni). Městská půjčka 300 tisíc nám v současné krizi samozřejmě pomůže a jsem za ni rád, situaci však neřeší. Důkazy: Ekonomická analýza střediska 1995-2000, tisk, zápisy z jednání okresní protidrogové komise, usnesení květnové odborné konference, podporující stanoviska předsedy odborné společnosti, řady významných osobností i nevládních organizací, korespondence mezi ředitelem střediska a panem náměstkem Pilátem a dále jemu již dříve známá pozitivní stanoviska k naší činnosti od okresního úřadu a úřadu práce, pedagogicko psychologické poradny, ministerstev zdravotnictví, sociálních věcí a meziresortní protidrogové komise nebo začlenění námi poskytovaných služeb do Usnesení vlády č.111 z roku 1997.

5. Jako věcně příslušný a zodpovědný náměstek mohl navrhovat a prosazovat záměr projektu 11. olomouckých neziskových organizací, který jsem inicioval, v němž šlo o zaměstnávání a rozvoj vzdělanosti různě handicapovaných osob, studentů univerzit a veřejnosti. Namísto toho - s možným poukazem na střet zájmů – se přičinil o prosazování přidělení nebytových prostor pro tento projekt soukromé společnosti, ve které je náměstkem představenstva (100% akcionář město). Červnové zastupitelstvo na nátlak petice (?) olomouckých neziskových organizací tento převod neschválilo, resp. tento bod byl stažen z jednání a předán radě města k novému projednání. Věc byla v rámci rady města znovu projednávána a aby pan Pilát jako pověřený radní a věcně příslušný náměstek své rozhodnutí formálně zaštítil, svolal sociální komisi, které předsedá a která “jeho názor” podpořila – sociální komise neměla žádný legitimní důvod a kompetence tento projekt projednávat (nežádali jsme od sociálního odboru žádné finanční prostředky). Při svém rozhodování věděl, že projekt písemně podpořily nejvýznamnější regionální autority: rektorka univerzity, přednosta okresního úřadu a ředitel úřadu práce a že jeden pan ministr jako poslanec pomáhal s zařazením tohoto projektu do státního informačního systému. Takto je projekt velmi vážně ohrožen, neboť zajistit bezbariérové prostory v centru města Olomouce bude nyní značně obtížné a mám podezření, že zveřejněné know how projektu, za což jej neobviňuji, se stává předmětem zájmu a aktivit soukromých “internetových” společností. 

Všechno výše uvedené udělal s vědomím, že je osoba se statutem veřejného činitele mající ve městě Olomouci na starost duchovní, vzdělanostní a kulturní rozkvět města Olomouce a pomoc a podporu lidem v nouzi, lidem nemocným a handicapovaným.
V Olomouci 14. 7. 2000
Dušan Dvořák
  
V Olomouci byl v těchto dnech zahájen program metadonové substituční léčby
18.7.2000 byla v Olomouci na Klinice psychiatrie a lékařské psychologie FN Olomouc zahájena metadonová substituční léčba ve spolupráci se Střediskem prevence, léčby a integrace osob ohrožených drogovou závislostí (P-Centrum).
Metadonová substituční léčba je od roku 1963 celosvětově uznávanou léčebnou modalitou pro osoby silně závislé na opiátech (heroin, braun, morfin a jiné). Tato léčba se používá u nemocných, kteří přes opakované pokusy zbavit se závislosti na návykové látce neuspěli. Jde o rozšíření nabídky péče této skupině nemocných.
Metadon je syntetický opiát používaný dříve jako analgetikum, který byl syntetizován během druhé světové války v Německu a k substituci u drogově závislých se používá od začátku sedmdesátých let v USA a ve Velké Británii. Proč tuto látku drogově závislým podávat? Metadon pokryje fyzické abstinenční příznaky, které by nastaly po vysazení ilegálních opiátů, nemocného fyzicky i psychicky stabilizuje a umožní mu zařazení do běžného života. Důsledkem je snížení kriminality, neboť nemocný si nemusí nezákonným způsobem obstarávat peníze na drogu, sníží se riziko infekce pro nemocného i pro jeho okolí, neboť látka se podává ústy a ne nitrožilně. Užívá se jednou denně a nemocný ví, že ji dostane u svého psychiatra. Dá se očekávat zlepšení vztahů v rodině. Po počátečním stanovení denní dávky může nemocný normálně pracovat.
 Jak jsme už výše uvedli, tato léčba se v celém světě široce využívá a byla prokázána její přínosnost jak po stránce medicínské, tak po stránce sociální a ekonomické. Např. ve švýcarském výzkumu bylo spočítáno, že daňové poplatníky tento postup vyjde 2x levněji, než kdyby si drogově závislý obstarával heroin na ulici. V České republice dlouho probíhaly politické diskuse o vhodnosti tohoto typu léčby oficiálně byla tato léčba povolena až v loňském roce. Před tímto rozhodnutím probíhala více než dvouletá ověřovací studie na AT oddělení Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. V současné době se tyto programy rozbíhají kromě Olomouci ještě na sedmi dalších pracovištích (dvě v Praze, v Mělníku, Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě).